#Architektura#rozhovor#Design#kancelářskýživot#technologie#inovace#interiér#zábava#Praha#wellbeing#trendy#zdraví#novinky#budoucnost#udržitelnost#soutěž#ekologie#životnístyl#Smartoffice#Skanska#environment#certifikace#stavba#psychologie#development#coworking#nejlepší#homeoffice#nepostradatelní#jídlo&pití#sport#komunikace#bílélímečky#aplikace#anketa#Vánoce#Recepce#PropTech#start-up#mrakodrap#konference#rekordy#osmspokojených#mileniálové#Móda#umění#meeting#energie#vzduch#robot#průzkum#internet#VR#IT#výtah#stromy#reportáž#párty#klimatizace#hotdesking#akustika#osvětlení#kultura#historie#Asie#Ženy#vizitky#teplota#slovník#open-space#nábytek#newspeak#láska#doprava#cleandesk#bezplastu#bezpapíru#Sociální média#částečný_úvazek#parkování#nemoc#komentář#hackathon#dovolená#beton#zima#výstava#prezident#kvíz#facility#Apple
#rozhovor

Jak a proč jídlo ovlivňuje lidský organismus a naši produktivitu?

Článek 5. října 2020

Článek

Proč se nám po těžkém jídle k obědu chce spát? Co dělá s lidským mozkem kofein? Odpovědi nejen na tyto otázky nabízí Ján Staš z Aliance výživových poradců.

“Žádné paušální výživové doporučení na úrovni jednotlivce neexistuje. Čím víc jdeme ke konkrétním specifikům každého jedince, tím víc termín obecného slábne,” upozorňuje Ján Staš.

“Všichni jsme nejen manažeři svých pracovních poboček či pozic, ale také manažeři svého zdraví, energie a výkonnosti,” popisuje tajemník a člen výboru Aliance výživových poradců.

Ján Staš z Aliance výživových poradců

Proč se nám po obědě chce spát? Je to ovlivněno tím, co jsme si dali k jídlu?

Důvodů může být hned několik. Jednak to může být způsobeno vydatným obědem. Pokud je bohatý na sacharidy, vede k tzv. postprandiální hyperglykémii a k útlumu, protože v těle dominuje parasympatický nervový systém, který je odpovědný za relaxaci a odpočinek.

Dalším z možných mechanismů může být dynamika našich cirkadiánních rytmů. Každé lidské tělo podléhá v průběhu dne i noci určitým periodám, kdy jsou metabolismus a jeho dílčí systémy více aktivizovány, či utlumeny.

Takže odpolední propad lidské produktivity je vlastně zcela přirozený?

Ano a naopak snaha udržovat co nejvyšší výkonnost v průběhu celého dne nedává z pohledu fyziologie lidského těla žádný smysl. Lidské tělo v optimálním případě nefunguje lineárně, ale v různých rytmech a cyklech a podle nich je potřeba také plánovat své subjektivní výkonnostní “peaky”.

Velmi oblíbené je tak u mnoha lidí odpolední zdřímnutí si (tzv. power nap), procházka, odpočinek či krátkodobé rozptýlení. Také manažeři by určitě měli tyto zákonitosti lépe chápat a podle toho plánovat důležité strategické porady, aby při nich jejich kolegové “nehybernovali”. 

Proč se po těžkém jídle cítíme unavení? Co se konkrétně děje v lidském těle?

Zjednodušeně se dá říct, že každá potravina nám sice nějakou energii dává, zároveň si ji ale přirozeně bere pro svůj vlastní metabolismus. Odbornou terminologií tento jev označujeme jako termický efekt potravy.

Významnou roli v celém procesu hraje také tzv. nutriční hustota dané potraviny, tedy přítomnost různých vitamínů, minerálních látek, enzymů či živých probiotických bakterií, které podporují kompletní metabolismus přijaté potraviny.

Jinými slovy, čím více je dané jídlo nutričně chudé, tedy postrádá tyto živiny, tím více se můžeme po jídle cítit unaveni a paradoxně také rychleji hladoví z důvodu jejich absence.

Co byste tedy doporučil?

Ideálním řešením by mohlo být najít si takové typy jídel a hlavně jejich množství, po kterých se budu cítit subjektivně příjemně zasycen, přesto energizován a motivován k dalším aktivitám.

V souladu se zmíněnými denními (cirkadiánními) rytmy bych doporučil k obědu upřednostnit kvalitu před kvantitou a místo obludných “poledních meníček” napřít pozornost spíše na kvalitu surovin.

Příkladem by mohla být lehká ryba se zeleninou, sushi, čerstvé sýry či různé už běžně dostupné studené obilné saláty. Pro další specifikaci však velmi záleží na individuálních možnostech a preferencích – jak po stránce chuťové, tak metabolické (enzymatické, mikrobiální apod.), ale také psychosociální (chodím na oběd sám/s kolegy) či finanční.

via GIPHY

KOFEIN vs. MOZEK

Může na zmíněný odpolední propad energie pomoct káva jako “nakopávák”?

Určitě ano. Káva je nejen výborný stimulant (ačkoliv ne pro každého), ale také velmi komplexní nápoj s celou řadou zdraví prospěšných látek. Posledních cca 10 let se prakticky geometrickou řadou množí vědecké práce potvrzující velmi široké zdravotní benefity plynoucí z konzumace kvalitní kávy (mezi nimi antioxidační, detoxikační, neuroprotektivní, onkoprotektivní, antidiabetické a jiné účinky).

Nutnou podmínkou je však to, aby šlo o kvalitní, tedy zejména dobře praženou a připravenou kávu, ideálně formou espressa či nějakého dripu (např. V60). Naopak levná rozpustná káva či silně pražená a již předem umletá káva připravená formou “turka” bude mít na naše zdraví spíše negativní vliv.

Hlavním zdrojem nabuzení z kávy je vstřebaný kofein?

Ano, jedná se hlavně o kofein, tedy látku ze skupiny alkaloidů, která jednak organismus nabuzuje, zároveň však specifickým způsobem obsazuje v mozku receptory pro vnímání únavy. Nejen že jsme tedy stimulováni, zároveň hůře vnímáme, že jsme unaveni.

Jedná se tedy o dva odlišné (nikoliv oddělené) mechanismy, které za jistých okolností můžou působit i proti sobě – tedy být fyzicky velmi nastimulovaný, ale zároveň mentálně velmi unavený. 

Je také potřeba si uvědomit, že kofein, resp. káva žádnou energii do těla reálně nepřináší! Naopak, různými způsoby potencuje vyšší metabolický obrat a dynamiku organismu, která v budoucnu nutně musí být kompenzována vyšší mírou odpočinku.

► Firmy jsou posedlé kávou. Kanceláře designují podle kávovaru

SNÍDANĚ JE RITUÁL

Jak je to s tvrzením, že snídaně jsou nejdůležitější jídlo dne. Je to skutečně tak?

Snídaně rozhodně nemusí být nejdůležitější jídlo dne. Je to především první jídlo dne, a může být stejně tak důležité jako oběd, večeře či třeba předtréninková svačina. Záleží velmi na kontextu a účelu, který má výživa splňovat.

Z pohledu optimálního fungování našich denních rytmů se však snídaně spolu s večeří jeví jako důležitá součást našeho stravování. Podobně jako se náš organismus řídí podle světla, resp. denní doby, představuje i jídlo určitý “peacemaker”, podle kterého se nastavuje aktivita našeho trávení, vylučování, hormonálního a imunitního systému apod.

Je tedy velmi žádoucí, aby snídaně i večeře, resp. první a poslední jídlo dne přicházely – pokud možno – v přibližně stejnou dobu každý den, nebo alespoň většinu dní v týdnu.

Takže jste spíše fanouškem “snídaňových rituálů”?

Snídaně je určitě rituál, podle kterého se jedinec organizuje, a tím pomáhá mimo jiné udržovat integritu své psyché. Pokud k vynechávání snídaně není skutečně pádný důvod (a “nestíhám” jím určitě není), obecně bych doporučil, aby si každý v tuto denní dobu vyhradil čas a najedl se. Kvalita surovin bude opět preferována nad kvantitou. 

Lidé, kteří snídají, mají v rámci mnoha studií celkově nižší denní energetický příjem, nižší afinitu k večernímu/nočnímu plenění lednice, a tím vykazují samozřejmě dlouhodobě lepší zdravotní stav a spokojenost.

► Provoňte si kancelář bylinkami. Jak na to?