#rozhovor#Architektura#technologie#inovace#zábava#wellbeing#Design#interiér#kancelářskýživot#budoucnost#udržitelnost#Praha#soutěž#životnístyl#trendy#environment#ekologie#certifikace#Smartoffice#psychologie#novinky#development#zdraví#coworking#nejlepší#osmspokojených#nepostradatelní#jídlo&pití#sport#bílélímečky#Skanska#aplikace#anketa#stavba#robot#komunikace#homeoffice#Recepce#start-up#rekordy#konference#energie#akustika#PropTech#vzduch#stromy#osvětlení#mrakodrap#meeting#klimatizace#hotdesking#IT#výtah#vizitky#teplota#reportáž#průzkum#nábytek#mileniálové#bezplastu#bezpapíru#Vánoce#VR#Ženy#umění#slovník#párty#open-space#láska#kultura#internet#doprava#Móda#částečný_úvazek#zima#výstava#prezident#parkování#newspeak#nemoc#kvíz#hackathon#facility#dovolená#cleandesk#Sociální média#Apple
#homeoffice

Dvojčata nejsou problém, když se chcete vrátit do práce

Článek 28. února 2018  |  Text: Silvie Šprýnarová Text: Silvie Šprýnarová

Jak si i po narození dětí udržet stávající pracovní pozici? Inspiraci nabízí životní příběh Evy Nykodymové, která dohlíží na bezpečnost na stavbách firmy Skanska. Její startovní čára přitom nebyla stejná jako u ostatních žen-matek, protože Evě se narodila dvojčata. Přesto se velmi rychle zvládla vrátit do práce.

Když se Evě Nykodymové narodila před pěti lety dvojčata Lucinka a Terezka, hned věděla, že s prací skončit rozhodně nechce. Stejně odhodlaně se rozhodla, že odmítne i pomoc chůvy. Chtěla být matkou, která zvládá obojí, plně se věnovat dětem a rodině a zapojit se zpět i profesně. „Bylo to trochu náročné, ale dneska bych to udělala stejně,“ říká sympatická blondýna s modrýma očima, která dohlíží na bezpečnost na stavbách ve společnosti Skanska.

Její elán a energie jsou nakažlivé. Sotva vstoupí do místnosti, hned víte, že s touto ženou to nebude nudný rozhovor. Široký úsměv ji zdobí snad neustále. „Ale ze začátku, když jsem byla s dětmi doma, mi občas do smíchu opravdu nebylo,“ říká Eva Nykodymová.

Přestože je pro ni rodina na prvním místě, nikdy si neuměla představit, že by po porodu zůstala dva nebo tři roky s dětmi doma. Už čtyři měsíce po narození dcer se rozhodla vrátit alespoň částečně do práce a veškerou starost o dvojčata zvládnout spolu s manželem.

Firma - plán - rodina

„Nebudu tvrdit, že to bylo jednoduché. To ne. Ale když chcete, dá se to zvládnout. Všechno je hlavně o třech zásadních věcech. O dobrém zaměstnavateli, který je vám ochoten vyjít vstříc, o dobrém plánování času do poslední minuty a podpoře rodiny. Bez toho to nejde,“ prozradila. ”Spokojená matka znamená spokojené dítě a jsem jistá, že to u nás platí,” doplnila Eva motto, kterým se řídí.

V pátém měsíci po porodu jí farmaceutická firma, kde tehdy pracovala, umožnila částečně pracovat z domova. Podobně se k tomu, že má rodinu, postavila i Skanska jako její pozdější zaměstnavatel. Takže první předpoklad byl splněn.

Druhý už byl plně na ní a jejím manželovi. „Řekla jsem si, že nechci žádné chůvy a že to nějak zvládneme. Fungovala jsem tak, že jsem vstávala v 5 ráno, otevřela jsem si počítač a rozeslala všem potřebné maily s dotazy a úkoly. Pak jsem zase počítač zavřela. Mezi tím se děti vzbudily, já se o ně postarala, hrála jsem si s nimi, zvládla jsem nákup, oběd a takové klasické věci v domácnosti. A když po obědě usnuly, tak jsem zase otevřela počítač a začala pracovat. Většinou se na mě vyvalila hora mailů, ale děti byly zlaté a spaly dvě hodiny, takže jsem měla celkem dost času,“ popisuje Eva svůj běžný den.

„Později, když už trošku povyrostly, začala jsem jezdit na tři hodiny jednou týdně do práce. Bylo potřeba, aby byl v tu chvíli s dětmi doma manžel nebo jedna z babiček, takže to muselo všechno přesně klapat.

A když jim pak byly dva roky, začaly chodit na jedno dvě dopoledne do školky a já začala víc pracovat. Nakonec jsem si vyjednala třídenní úvazek, ale stejně jsem prací trávila mnohem víc času. To jsou takové ty půl úvazky, kdy víte, že to stejně nejde stihnout,“ směje se.

Večery bez telefonu

Teď fungují s manželem jako puzzle. Obě holčičky už chodí do mateřské školy, ale přesto je potřeba se o ně postarat. Ráno a odpoledne. „Našli jsme s manželem společný rytmus. Já chodím tři dny v týdnu brzo do práce, manžel veze děti do školky a já je zase odpoledne vyzvedávám. No a manžel zase je dvakrát týdně brzo v práci, děti vezu do školky já a on je vyzvedává,“ popisuje každodenní rituály.

K nim patří ještě jedna věc. Jen co oba přijdou z práce domů, mobil odloží na poličku. „Chceme si užít večer společně. Nejdřív s dětmi a pak i spolu. Jinak to nejde. A vlastně nám to taky pomáhá ve vztahu,“ objasňuje. Oddělit práci a rodinu je podle ní to nejzásadnější. „Bez toho to nejde zvládat. Musíte dokázat přeladit mezi manažerkou bezpečnosti, matkou dvou dětí a manželkou. Ale vždycky to samozřejmě taky nejde. Nejsem žádná superhrdinka,“ říká.