#rozhovor#Architektura#inovace#technologie#Design#wellbeing#zábava#kancelářskýživot#interiér#budoucnost#udržitelnost#Praha#soutěž#trendy#životnístyl#novinky#environment#ekologie#certifikace#Smartoffice#zdraví#psychologie#development#coworking#nepostradatelní#nejlepší#sport#osmspokojených#jídlo&pití#bílélímečky#Skanska#anketa#stavba#komunikace#aplikace#Recepce#start-up#robot#mrakodrap#konference#homeoffice#PropTech#rekordy#energie#akustika#výtah#vzduch#stromy#osvětlení#mileniálové#meeting#klimatizace#hotdesking#Vánoce#IT#vizitky#umění#teplota#reportáž#průzkum#nábytek#bezplastu#bezpapíru#VR#Móda#Asie#Ženy#slovník#párty#open-space#láska#kultura#internet#doprava#částečný_úvazek#zima#výstava#prezident#parkování#newspeak#nemoc#kvíz#hackathon#facility#dovolená#cleandesk#beton#Sociální média#Apple
#nepostradatelní

5 věcí, které jste (možná) nevěděli o kravatě

Článek 31. května 2019  |  Text: Radek Antl Text: Radek Antl

Vázanka by jistě neměla chybět v šatníku žádného kancelářského gentlemana. A kdo si potrpí na příběhy, ten by tam určitě měl mít minimálně jeden kousek z Chorvatska. Proč? Přečtěte si pět důvodů, proč je kravata všechno jenom ne nudná.

1. Visí už stovky let

Za kravatu vděčíme chorvatským ženám. Když jejich milí odcházeli v polovině 17. století do boje za cizineckou legii Ludvíka XIV., uvazovaly jim šátky na uzel obdobný těm, jaké si dnes muži vážou na vázance. Králi se tato estetika natolik zalíbila, že z ní udělal povinnou součást francouzských uniforem. Odtud také slovo „kravata“ – z francouzského „la cravatte“, odvozeného od „la Croate“ (Chorvat).

2. Tu největší mají doma

Chorvaté jsou na svůj vynález patřičně hrdí, a tak se postarali o to, aby právě oni měli největší vázanku na světě. Rekordní 808 metrů dlouhou a 450 kilogramů těžkou látku omotali kolem římského amfiteátru v přístavu Pula a teprve pak na ní vázali uzel. V požadovaném místě ji držela kovová konstrukce navržená lodním stavitelem Dr. Brunem Calićem.

Speciální megafon vydával zvuky podobné vytí, aby od místa odháněl ptáky, kteří by ji mohli pokálet. Stalo se tak 18. října 2003 a tento den je od té doby připomínán jako národní Den kravaty.

3. Válečné geny se v ní nezapřou

Ještě několikrát od svého vzniku se kravata stala součástí bojů. Svého času je dokonce vyvolávala: Dotknout se vázanky jiného muže znamenalo vyzvat ho k zápasu. V boji však i pomáhala. Před 300 lety vyvinuli Angličané vázanky tak tlusté, že dokázaly zastavit meč.

4. A těch uzlů… Kolik vlastně?

V roce 1818 vyšla kniha Neckclothitania, v níž bylo vykresleno 14 různých způsobů, jak na kravatě vytvořit úhledný uzel. To ale některým bylo málo a hledali další způsoby. Yong Mao and Thomas Fink, matematici z Cambridgské univerzity, přišli roku 1999 s 85 způsoby a zdálo se, že tím to hasne.

Jenže pak si jejich stockholmský kolega Mikael Vejdemo-Johansson všiml chyby v Matrixu: Při sledování dvojky Matrix Reloaded ho praštil do očí málo známý uzel Ediety na kravatě jednoho záporáka. Zjistil, že s ním předchůdci nepočítali, a jal se vytvořit matematický generátor vázankových uzlů. Nakonec dospěl k tomu, že způsobů uvázání kravaty je přesně 177 147. Jenže ověřujte to někdo…

5. Dřevěná? Nic převratného

Kravata vyrobená ze dřeva se může jevit jako jeden z divných hipsterských výstřelků dnešní generace. Vynalezl ji však Angličan Marv Beloff už v roce 1993 a pořád šlo o méně bizarní nápad, než jsou například kravaty připomínající ryby, s nimiž v roce 1986 přišel Ralph Marlin; pokud máte rádi divné věci, dodnes je k dostání třeba na eBay. Podobné je to s trendem užších střihů a méně dekorativních vzorů, který si vázanka odbyla už v 50. a 60. letech minulého století. Tipnete si, kam to půjde dál?