#wellbeing#Architektura#rozhovor#inovace#zábava#technologie#Design#kancelářskýživot#interiér#budoucnost#Praha#udržitelnost#soutěž#životnístyl#trendy#certifikace#Smartoffice#ekologie#environment#psychologie#osmspokojených#development#coworking#zdraví#nejlepší#Skanska#novinky#jídlo&pití#stavba#sport#nepostradatelní#aplikace#Recepce#robot#homeoffice#bílélímečky#anketa#akustika#stromy#klimatizace#hotdesking#energie#vzduch#teplota#start-up#rekordy#průzkum#osvětlení#mrakodrap#meeting#Vánoce#PropTech#IT#Ženy#slovník#reportáž#párty#nábytek#mileniálové#láska#konference#komunikace#internet#částečný_úvazek#zima#výtah#výstava#vizitka#umění#prezident#parkování#open-space#newspeak#nemoc#kvíz#kultura#hackathon#facility#dovolená#doprava#cleandesk#bezplastu#bezpapíru#VR#Sociální média#Móda#Apple
#doprava

180 minut vs. 20 vteřin. Jak dlouho trvá cesta do kanceláře vám?

Článek 31. ledna 2019  |  Text: Lucie Dlouhá Text: Lucie Dlouhá

Pracovní trh je nasycený, lidé ještě nikdy neměli takovou možnost vybírat si svého zaměstnavatele a diktovat požadavky. Přesto přes čtvrt milionu Čechů tráví každý den víc než dvě hodiny cestou do práce a zpět. Proč? Vyzpovídali jsme dvě takové pracovní “cestovatelky” i člověka, kterému cesta z postele do kanceláře trvá jen 20 vteřin.

Z loňského průzkumu společností JLL a Skanska vyplývá, že atraktivní pracovní prostředí pomáhá společnostem vyhrát boj o zaměstnance. Důležitou roli ale hraje také lokalita, většina zaměstnanců je ochotná do práce dojíždět 20-40 minut.

Šest procent pracujících Čechů přesto tráví víc než dvě hodiny denně na trase domov-kancelář. Odhalil to průzkum mezi více než 3000 zaměstnanci, který uskutečnila agentura Ipsos pro společnost Sodexo Benefity. Zaměstnavatelé by měli takovým pracovníkům nabízet vhodné benefity, které by jim umožnily lépe vyvážit pracovní a osobní život, tedy například častější možnost práce z domova.

Cestou necestou

Téměř tři hodiny denně stráví cestováním do práce Jana Dragová, payroll manager ve společnosti Grafton Recruitment. Aby se dostala ráno do kanceláře, potřebuje auto, autobus, metro a zbytek dojít pěšky.

Čas na cestách využívá nejraději ke čtení, pouze výjimečně řeší pracovní záležitosti na mobilu. “Někdy ale raději jen koukám z okýnka a přemýšlím 'o životě brouka',” doplňuje Dragová.

Větší vzdálenost od svého pracoviště bere jako daň za to, že žije v krásném prostředí v malé vesnici nedaleko Jílového u Prahy. “Za vyloženě ztracený čas dojíždění nepovažuji, i když přiznávám, že čas od času by se hodilo bydlet blíž,” uzavírá.

Podobně je na tom Kamila Ševčíková, finanční manažerka projektu na Univerzitě Karlově v Praze, která denně dojíždí více než dvě hodiny z Litoměřic. Cestu se však snaží využít na práci, a proto v autobuse většinou vyřizuje pracovní e-maily nebo sleduje aktuální dění v médiích.

Stejně jako Jana Dragová je i Kamila Ševčíková navzdory každodennímu dojíždění spokojená, dělá práci, kterou má ráda a baví jí. “Pokud děláte práci, kterou máte rádi, baví vás a máte kolem sebe tým bezvadných lidí, se kterými se cítíte dobře, rozhodně se nedá mluvit o ztraceném čase, je to o prioritách,” uvedla Ševčíková.

Kancelář pod bytem

V úplně opačné situaci je Josef Šachta, spoluzakladatel společnosti Sharry Europe. Cestu z postele do kanceláře ujde bez nadsázky za 20 vteřin. Bydlí totiž ve stejném domě, kde pracuje. Jaké jsou výhody a nevýhody takového uspořádání?

Hlavní bonus spatřuje Josef Šachta v tom, že nikdy nemusí pracovat doma. “Když potřebuju například o víkendu něco dodělat, tak prostě seběhnu do kanceláře. Mám tak jasně rozdělené, kde se pracuje a kde odpočívá,” vysvětluje.

Jako negativum pak zmiňuje zejména nedostatek času na přepnutí se z režimu „práce“ do režimu „doma“. “Často se mi to plete. Občas to řeším tak, že se jdu po práci na 10 minut projít nebo si alespoň zaběhnu koupit rohlíky do večerky,” popisuje. Cestu z práce vnímá jako cenný časový prostor na urovnání myšlenek, zklidnění a vyladění nálady.

Další nevýhodou je podle něj také absolutní absence výmluv na pozdní příchod do kanceláře. “Nefungují zácpy, sněhová kalamita, ani chlap, co skočil do kolejiště. Pokud dorazíte pozdě, tak je každému jasné, že jste zaspal,” uvedl Josef Šachta. Má to však i světlou stránku, a sice že si může dovolit ráno spát ještě 20 minut před začátkem porady. “Nicméně takhle nechcete žít pořád,” uzavírá.

 

;

 

Foto: Pau Casals/Unsplash